Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lopatka prachu

17. 10. 2012 12:46:18
Měl skloněnou hlavu jeho dech šelestil zeleně a všem se zdálo že právě umírá Deci červeného vína již dávno dopil Seděl nehybně s uchem nastaveným k jihu vypadalo to jako kdyby někomu naslouchal.

Číšníci nějakou dobu hosta pozorovali a pak když to již trvalo příliš dlouho na něho upozornili vrchního Vrchní pokrčil čelo vzal účtenku a tomu zvláštnímu hostovi ji podstrčil Učnil to téměř štítivě a čekal Nic se však nedělo Host seděl dál s hlavou skloněnou a uchem nasteveným k jihu jako kdyby někomu naslouchal Vrchní do něho opatrně strčil rukou připravený okamžitě odskočit Co kdyby Několik vteřin to vypadalo že se hostovo tělo skácí za hlavou Neskácelo se a naoak se napřímilo hlava se naklonila k severu a přitom se dotkla bílé náprsenky vrchního Ten jako zasažený bleskem se zakymácel a po vteřinách s nesmyslným výkřikem "na stěně visí černá křída" proběhl odpolední kavárnou ven na ulici.

Hosté se po něm překvapeně ohlédli potom se však dál věnovali novinám kartám pomluvám jak kdo Výkřik hosta se zeleným dechem probudil Vyšel před kavárnu zaplatil vrchnímu dvě deci červeného a vrátil se zpátky na své místo u kavárenského stolku Usedl na stejnou židli kývl na číšníka aby opět přinesl dvě deci červeného hlava se mu pomalu začala sklánět k východu dech mu stále šelestil zeleně a za celou dobu nepromluvil.

Číšníci se dohadovali kdo mu víno donese aby nakonec jako vždy padl los na nejmladšího Vychrtlý mladík s nosem přerostlého tukana to přijal lhostejně Nesl hostovi se skloněnou hlavou jeho dvě deci a postavil je na stolek Host nic Nezdálo se že by přítomnost mladého číšníka zaznamenal Zřejmě se mu nezdálo vůbec nic Číšník s nosem ptáka tukana ho s vycecěnými zuby pozoroval a k nejbližšímu kolegovi oznámil "von se nehejbá"

"To už celý odpolede" kolega přimhouřil jedno oko "zkus do něj zase strčit a pak ho prošacuj jestli má na zaplacení" "A bude to na mně" "Tak si poslechni jestli dejchá a pak ho teprve prošacuj" "Není nic slyšet asi nedejchá Ať si ho příde prošacovat vrchní Někdo by si moch myslet že ho chci vokrást" "Tak mu šáhni na tvář jestli je teplej nebo studenej" "Hele já mu měl přinést víno Přiďte si na něj šahat někdo jinej".

Nejmladší číšník se vrátil do skupinky rokujících číšníků Hosté kavárny se udiveně rozhlíželi co se to děje číšníci neobsluhují a vrchní pobíhá po kavárně a kvoká jako kvočna které někdo ukradl vejce. "Já ho omrknu" nadhodil si obrýlený číšník sako a vyročil "Podívej vychází mu něco zelenýho z nosu na to se taky mrkni" zavolal za ním jeden z kolegů Číšníci se o tom začali dohadovat protože si toho všimli všichni.

"To je kouř není zfetovaný Třeba hulí trávu to by sem tak pasovalo támhle u sedmičky dřepěj dva policajti Kdoví po kom jdou už je pozoruju od minulýho tejdne" "Je to pára a jde mu to z pusy" obrýlený stojí nad hostem chvíli ho pozoruje a přemítá a pak do té páry opatrně nastaví prst který mu ihned zezelená Ukazuje prst ostatním "koukněte na to mám zelenej prst kdoví jestli to smeju a co je to za sajrajt" Drží prst ve výšce a jde k číšníkům "No to jsou ty vaše fóry Měli sme hned zavolat policajty Tamhle u sedičky jsou dva "Těch si nevšímej to jsou mý hosti".

"Policajty ne zavolejte na záchytku ať si ho odvezou" vrchní se k nim přikradl s úmyslem je rozehnat "Panstvo na plac a dělat že nic Objednal si tak je to host jako každý jiný Ať se z něj kouří hlavně že neznečisťuje ovzduší a možná je to jenom provokace" Prochází kavárnou usmívá se a mizí v přípravně Číšníci začali opět kmitat mezi stolky a kavárna se vrátila ke svému obvyklému životu Nic se nedělo jen host se skloněnou hlavou přesměroval sklon na jihozápad a v nestřeženém okamžiku protože žádný z číšníků to neviděl se musel napít vína neboť z poháru ubylo.

"Třeba si jenom dává dvacet" "A nebo je to bezdomovec" sdělují si pinglové když se cestou mezi kavárenskými stoly míjejí. Nojo ale jak to pije Nemá v kapse brčko Nevšimli jste si někdo" Nevšiml si nikdo a přesto vína pravidelně ubývalo Začali o něho ztrácet zájem a hosté kavárny na něho již zapomněli.

Do kavárny náhle vpadl vysoký muž v rozevlátém černém kabátě a aniž by sundal černý klobouk z hlavy spěchal přitom mával rukou na kohosi až v rohu na konci kavárny Hosta se skloněnou v tom okamžiku právě na severovýchod si nevšiml a kabátem o něho zavadil Kabát byl bezpochyby těžký neboť host právě ve snaze pesměrovat hlavu jinam se sesul ze židle a zmizel pod stolkem Muž v rozevlátém kabátě se mu uklonil nadzdvihl klobouk "rád jsem vás poznal" a spěchal k rohovému stolu na konci kavárny u kterého nikdo neseděl Muž hodil klobouk na stúl u číšníka si ojednal preso Kávu mu přinesli v malinkém koflíčku Na číšníka se nepodíval jen přikryl miniaturní šálek kloboukem.

"Další cvok to je den" zahučel číšník "Co budeme dělat s tím pod stolem" tázali se číšníci jeden druhého pokaždé když se setkávali v přípravně "Zatím ho tam necháme volných stolů je dost třeba za chvíli vyleze sám" rozhodl vrchní "a kdyby se někdo ptal řekněte že ten člověk něco hledá" Uplynulo čtvrt hodiny pak půl a nic se nedělo vína ze sklenice ubývalo "Člověče kdy to pije já ho sleduju a nevidím nic" "Může mít nějakou hadičku a nebo zahnutý brčko co ty víš Dneska mají lidi věci".

Po hodině kdy sklenice s vínem již byla prázdná a host byl stále pod stolem došla vrchnímu trpivost Upravil si černé sako napsal účtenku a vykročil za tím zvláštním hostem Zpod stolu bylo slyšet jen slabě sípavý dech a vidět lehký zelený opar vznášející se vzhůru ke stropu Vrchní se se zatajeným dechem sehnul a strčil do hosta který neležel jak by se předpokládalo ale byl složený do jakéhosi kufrovitého pokleku Trochu se při doteku cizí ruky zakymácel a pak se začal beze slova stavět na nohy Vrchní před něho položil na stůl účtenku Host si ji zvědavě prohlédl pak prohrabal kapsy a když našel přijatelný obnos na zaplacení položil peníze vedle účtenky.

Sebral ze žile aktovku které si dosud nikdo nevšiml a pomalou chůzí která naznačovala že odchází se bral do předsálí k šatně Postarší šatnářce dal lístek ona jemu podala jako protihodnotu umolousaný klobouk Chvíli nad ním rozjímal asi jestli si ho má vzít a pak si ho narazil na hlavu Vrchní šel stále za ním a nemohl sejiž dočkat až tento neobvyklý host opustí prostory kavárny Host udělal krok a padl jako podťatý V jakýchsi záškubech si pravou rukou ještě posunul klobouk do čela aby mu zakryl obličej v levé držel aktovku a posledním trhnutím těla si dal ruce i s aktovkou na prsa Ležel bez dalšího pohybu na zádech.

"Vy jste mu co řekla" vyzvídal překvapený vrchní na šatnářce "Co bych mu říkala Nedal mi ani tuzéra" "Vážně nic" "Říkám že nic" podívala se přes pult na hosta "vypadá že ho to kleplo To jste ho asi zase vodřeli" "Nechte toho a pojďte se na něj podívat Byla jste v CO zdravotnicí tak byste to snad měla poznat" Mezi tím se přiloudali ostatní číšníci Vrchní už ani nic neříkal jen se tak zeptal jestli na place vůbec někdo obsluhuje "Ten mladej" dostal odpověď

Šatnářka obešla pult odborně poklekla a urovnala si šaty a přesvědčila se že jí nikdo nekouká pod sukni Pak vzala hostovo zápěstí mezi prsty a hledala puls "No je takovej vlažnej tep mu netepe aspoň jsem ho necejtila Co s ním budeme dělat" "Nejlepší zavolat snitku" "Nebo policajty" Host se pohnul nadzvedl klobouk a nejprve lehkým pohybem rozehnal zelenou mlhu která se zpod klobouku vynesla "Netřeba".

Všichni se po sobě podívali šatnářka ústa dokořán "Vždyť netepe" Vrchní se zhnuseně soustředil na hosta "a co je třeba" "Zavolat aby pro mne přijeli" "Pro koho a kdo má přijet a kdo bude platit telefon" Vchní se rozhodl s nikým nepárat Host s trochou úsilí sáhl dokapsy a položil vedle sebe dvacetikorunu a lístek s číslem telefonu "na tohle číslo a pro pana Adriaxe"

"Já bych ho vyhodil na chodník" Vrchní se podíval na číšníka ale než stačil pžitakat ozval s host "Nedoporučuji" "To bych rád věděl proč" zaštěkal rozčilený vrchní "Budou nepříjemnosti" zahučel host pod kloboukem Číšníci se po sobě podívali vzali hosta dva ze ruce dva za nohy a zvedli ho s úmyslem vynést před kavárnu Došli až ke dveřím Host byl mezi nimi natažený jako panák jako vytesaná socha a byl také tak těžký i když byl hubený a neměl váit víc jak nějakých pětašedesát kilo Sotva ho nesli Vrchní přispěchal ke dveřím aby je otevřel Jakmile to však učinil ozvalo se ohlušující kvílení sirény a ve vteřině se zdálo že houkají všechny sirény ve městě Číšníci polekaní hlukem upustli hosta na zem "Opatrně" zahučel host" aniž by se mu při tom všem byť jen maličko posunul klobouk "vrátit zpět" Vrchní pokyynul číšníkům ti se zjevnou nechutí se dřeli s hostem zpátky k šatně.

"Vrátíme se k práci pánové" rozhodl vrchní "pan Vilém to tady vyřídí sám" obrátil se k nejstaršímu číšníkovi "a kdyby něco nehrálo tak mě zavolá" vykročil do kavárny a kasíroval několik již netrpělivých hostů a číšníci opět kmitali Pan Vilém vytočil číslo z papírku a když se mu na druhé straně ozvaly nějaké zvuky ohlásil se "kavárna Orion máte si přijet pro pana Adriaxe" Na druhé straně klapl telefon pan Vilém s pokrčením ramen položil sluchátko zapálil si cigaretu a udělal si pohodlí a čekal co bude Nečekal dlouho Z kavárny se přihnal muž v černém rozevlátém kabátě s kloboukem na hlavě a zastavil se u ležícího hosta.

"Pardon" řekl aniž tím myslel omluvu či upozornění Odložil klobouk na pult šatny sehnul se sebral z podlahy pomuchlaný oblek trochu ho složil a přehodil přes ruku také sebral klobouk i aktovku otevřel ji vysypalo se trochu zeleného prachu pak si ji dal pod paži z pultu vzal svůj černý klobouk mírně se uklonil a bez pozdravu vyšel Na šatním pultu po něm zůstal jen malý koflíček s vychladlým presem.

Před kavárnu přijelo velké černé auto muž v rozevlátém kabátě do něho nasedl a auto odjelo Šatnářka smetala z podlahy zelený prach "To jsou dneska hosti nadělají svinčík a nedají mi ani korunu za úklid" Pan Vilém nad ní stál a díval se nevěřícím pohledem na její lopatku plnou zeleného prachu "A kam se poděl ten host" "Tady ho máte na lopatce" kroutila hlavou šatnářka a šla lopatku vysypat do nádoby na odpadky.

P.S.: Připomenutí - nezapomeňte se rovnat svému prášku.

Autor: Stanislav Vávra | středa 17.10.2012 12:46 | karma článku: 5.39 | přečteno: 926x


Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Georg Friedrich Händel – Sarabande

Dílo Georga Friedricha Händla je neobyčejně rozsáhlé. Patrně nejúplnější seznam Händlových prací sestavil Berndt Baselt z Univerzity Martina Luthera v Halle, který poprvé vyšel ve třech svazcích v letech 1978 až 1986.

16.8.2018 v 7:31 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 42 |

Karel Sýkora

Stovka cizinců se učí česky v Olomouci

Letní škola slovanských studií organizovaná filozofickou fakultou nabídla cizincům nejen kurzy českého jazyka, ale i kurzy jiných slovanských jazyků, zejména ruštiny a polštiny.

15.8.2018 v 6:58 | Karma článku: 4.78 | Přečteno: 156 |

Karel Sýkora

Biblické příběhy – film Ježíš 1. a 2. díl

Ježíš Kristus známý také jako Ježíš Nazaretský či Ježíš z Nazareta, je ústřední postavou křesťanství. Ježíš veřejně působil jako pocestný kazatel v oblasti dnešního Izraele a západního břehu Jordánu.

14.8.2018 v 9:36 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 48 |

Karel Sýkora

Žalm 104 zazpívaný hebrejsky

Hebrejština patří do rodiny semitských jazyků, resp. ke kanaánské severozápadní skupině. Nejstarší dochované hebrejské texty pocházejí z 10. století př. n. l. (tzv. gezerský kalendář).

14.8.2018 v 7:04 | Karma článku: 6.19 | Přečteno: 98 |

Karel Sýkora

Li Po – Člověk je tady hostem

Li Po nebo též Li Paj je nejpopulárnější klasický čínský básník období Tchang (asi 701 – 10. listopadu 762 v Süan-čchengu v provincii An-chuej). V Japonsku je znám také jako Rihaku.

13.8.2018 v 8:30 | Karma článku: 7.13 | Přečteno: 116 |
Počet článků 48 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 929
Božím dopuštěním básník, možná spisovatel - stařík, který se dožil jednadvacátého století a chce v něm ještě nějakou chvíli žít. Jsem přítelem mladých, sebevědomých a odvážných lidí, pro které ještě krása,láska a poezie (imaginace) něco znamenají. http://www.stanislav-vavra.cz




Najdete na iDNES.cz