O Hrabalovi ještě jednou - abychom nezapomněli

7. 04. 2011 16:19:00
Listuji v Hrabalových povídkách, a jako kdybych odhaloval tajenku svých dvaceti let. Konečně i ty jeho povídky jsou tajenkou jeho života i životů jeho přátel a lidí, které dobře znal, nebo lidí, které i jen na krátký okamžik kdesi zahlédl a kteří ho, jak on říkal, čímsi zasáhly.
Číst si v jeho povídkách je jako hledání v obrazcích kaleidoskopu. Tam každý barevný střípek patří do jiného skla, a přesto dohromady tvoří neobyčejně vzrušující obrazy. Stejně skládal Doktor i svoje povídky. A tak příběh o panu A není příběhem pana A, ale někoho docela jiného a ten příběh se odehrál jindy a nejspíš i jinde. Záleží na tom? Řekl bych, že ne. Tajemství pravdy v příběhu je totiž někde jinde a v něčem jiném. Když se Doktor přestěhoval ze Starého města do Libně, měl to ke Kociánovům jen přes řeku. Stačilo přejít Libeňský most a Doktor přes něj chodil a vůbec rád chodil a coural, a když coural tak se díval a taky naslouchal všemu kolem. A jen tak mimochodem, jeho sestřenice Milada Kociánová mu přes kolegyni ze Sběrných surovin Lízu Záklasníkovou, která bydlela v ulici Na hrázi 24, zprostředkovala bydlení na této adrese. Byla to doba, kdy ulice ještě zametali metaři a kdy každý metař měl svůj rajon a ten si musel udržovat v „cajku“ a dobrýho rajonu si každý metař považoval. Jedním takovým rajonem byl i Libeňský most, na něm působil muž připomínající vysloužilého boxera těžké váhy, nebo možná spíš zápasníka ve volném stylu. Vlasů moc neměl, nohy trochu do x. V létě zametal v tričku a jen tak na lehko, v zimě v zimníku. Nic zajímavého na něm nebylo až na to, že ten metař si pískal. Každé ráno vyrážel na most z Libeňské strany, metl proutěným koštětem na dřevěné násadě a pískal. Při krásném počasí kdy řeka se leskla sluncem a chvěla se horkem, si taky zpíval. Když šel z Libně do Holešovic, pískal Smetanu, když šel z Holešovic do Libně, pískal Dvořáka. Když se most vařil v červencovém horku, pískal Italské capriccio a podle počasí doplňoval svůj repertoár i o jiné skladby a autory. Někdy také svůj „program“ prokládal citacemi i svým hodnocením doby. Jak dlouho mohlo trvat, než tento podivuhodný muž upoutal Doktorovu pozornost? Nedlouho. Záběhlicko-Libeňská skupina mladých básníků, každý rok čtrnáctého července slavila Svátek svobody. V předvečer svátku se mladí básníci scházeli na okraji Krčského lesa, aby v jeho hlubinách prožili noc a ráno s vycházejícím sluncem přivítali sváteční den. V červenci 53 pozvali i Hrabala. Po noci věnované mrtvým i živým básníkům, byli v jednom z lesních altánů překvapeni hlídkou SNB a před namířeným samopalem vyvedeni z lesa, tam prověřena jejich totožnost a konečně po domluvě posláni domů. Ozbrojený SNB je vyprovázel a nemohl pochopit, že v tom lese byli jen tak, že nikdo z nich nemá svátek, že nevyhráli ve Stasce ani se nikomu nenarodil syn, že si jenom četli básničky a radovali se z noci. Když pak Doktor na začátku šestého desetiletí vytahoval ze šuplíku rukopisy a přitom z nich odstraňoval zašedlá sklíčka a nahrazoval je jinými, zářivými, ocitly se motiv metaře i básníků s rukama vzhůru v povídce Bambini Di Praga. Povídka je datovaná 1947 čili o mnoho let dříve, to však u šuplíkové literatury mnoho neznamená. Motiv pískajícího metaře najdeme tam, kde pan Viktor sestupuje z lampy po žebříku na zem a stoupne si na metařovu hlavu ve chvíli, kdy si metař ulevuje, že: “Ty lidi jsou ale blbíííí.“ a tak dále a motiv básníků noci je v závěru povídky, kdy dozorce z blázince a pan dirigent, pořádají piknik v zahradě blázince a jsou nočním hlídačem blázince pod pohrůžkou zastřelení vyzváni, aby dali ruce vzhůru. Oba motivy jsou popsány naprosto přesně, jen jsou posazené do malého města a motiv zatýkání graduje až do samého závěru povídky. Hrabal, jako citlivý tvůrce pečlivě vybíral z hromádky barevných a neuspořádaných kamínků příběhů a událostí a skládal z nich jinou a přesto stejnou a ještě barevnější mozaiku. Nikdy v sobě nezapřel básníka a v jeho prózách, stejně jako v každé dobré básni, je ukryto tajemství.
Autor: Stanislav Vávra | čtvrtek 7.4.2011 16:19 | karma článku: 13.08 | přečteno: 1413x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Kultura

Dita Jarošová

Uchazečky konkurzu na ředitelku /povídka/

Všechny tři postupně hledaly kongresovou místnost, až skoro bez toho "s", dveře měla čísla, která však v pozvánce nestála. A tak trochu zoufale korzují po chodbách bez informačních cedulí odchytávají všemožné i domnělé úředníky .

28.3.2024 v 9:45 | Karma článku: 6.49 | Přečteno: 195 | Diskuse

Dita Jarošová

Burešův Maelström ?

Všichni máme v paměti telefonní aplikaci Bez Andreje. Funguje dosud? Kupujete anebo využili jste ji někdy v minulosti? Už její pouhý výskyt nám v podstatě oznamuje, že bude přetěžké vyhnout se výrobkům právě z této stáje...

27.3.2024 v 9:50 | Karma článku: 11.27 | Přečteno: 309 | Diskuse

Richard Mandelík

Jeden podařený slavnostní koncert k roku české hudby

Koncert až na dvě zajímavé výjimky vokální a celý věnovaný památce české skladatelky Slávy Vorlové (1894—1973)), tudíž dnes užito jen její hudby a občas i textů.

25.3.2024 v 7:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 45 | Diskuse

Ladislav Kolačkovský

Rytíři Sacher-Masochové v Praze, c. a k. úředníci a milostné vášně

Na Olšanských hřbitovech je hrobka rytířů Krticzků von Jaden. A tam odpočívá i vlastní sestra slavného Sachera-Masocha, díky němuž vzniklo slovo masochismus. Barbara von Sacher. O rodu rytířů Sacher-Masoch a Krticzků.

24.3.2024 v 19:47 | Karma článku: 17.84 | Přečteno: 345 | Diskuse

Pavel Král

Spravedlnost

Po přečtení tohoto příběhu bych mohl jen poznamenat, že spravedlnost je v Božích rukou. A tím by bylo celé téma vyčerpáno. Ale já bych rád spolu s vámi uvažoval o potřebě spravedlnosti v širších souvislostech. A k tomu bych rád...

24.3.2024 v 13:00 | Karma článku: 4.43 | Přečteno: 117 | Diskuse
Počet článků 48 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 932
Božím dopuštěním básník, možná spisovatel - stařík, který se dožil jednadvacátého století a chce v něm ještě nějakou chvíli žít. Jsem přítelem mladých, sebevědomých a odvážných lidí, pro které ještě krása,láska a poezie (imaginace) něco znamenají. http://www.stanislav-vavra.cz

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...